A

Akord Club
[bbs9603]

B

Big Beat Club
[bbs9612]
Bodláci
[bbs9701]

C

Crazy Boys
[bbs9610]
EP Hi-Fi
[bbs9609]

F

FAPS Orchestra
[bbs9605]

H

Hajaja
[bbs9612]

K

Komety
[bbs9608]

N

New Comets
[bbs9608]
Rocky Eagles
[bbs9612]

S

Samuels Band
[bbs9604]
Sedláček, Pavel
[bbs9609]
Sputnici
[bbs9606]
Stíny
[bbs9701]
Studijní skupina big beatu
[bbs9609]
Synkopy 61
[bbs9611]

V

Volek, Michael
[bbs9610]

Bigbítové šlápoty č. 2[Rock & Pop, 1996/2]

(OBRAZY Z ROCKOVÝCH DĚJIN ČESKÝCH)

Mánes 1957

pokus o skandalizaci tanečního večírku

O tom, že se dostávali před komunistický soud a do vězení lidé z okruhu skupiny Plastic People, ví asi každý čtenář Rock & Popu. Plastici ale nebyli první ani poslední čeští vyznavači rock'n'rollu, na které si horlivě posvítila česká policie. Ta se pokusila učinit rázně přítrž všem projevům sympatií vůči rodící se americké rockové kultuře hned v druhé polovině 50.let.

Kritika stalinismu k nám dolétala asi podobným tempem jako perestrojka o třicet let později. A navíc - bylo přesně rok po krvavém potlačení nespokojenců v Maďarsku. V polovině října 1957 ještě dožíval své prezidentství Antonín Zápotocký. Zemřel 13. listopadu a na jeho místo se 19.11. usadil Antonín Novotný. Ideální atmosféra pro policejní svévoli.

Úřady a justice doufaly, že pečlivě připraveným zásahem proti několika teenagerům, radujícím se z rytmu a pohybu, odhalí slepé veřejnosti zatím utajenou souvislost mezi novými tanečními rytmy a kriminalitou jako takovou. Kdo tancuje rock'n'roll, je přece zloděj, záškodník, příživník ... . Přísné tresty, řádně rozmáznuté v tisku a dalších médiích, měly odradit a odstrašit celou generaci mladých lidí od podobných, na Západ orientovaných choutek. Rozšířit obžalobu na obecnou kriminalitu, ani odradit mladé od rock'n'rollu, se komunistické justici nakonec nepodařilo. Ale podařilo se jí pár lidem pěkně poničit život ...

Na počátku byla pozvánka:

pozvánka

pozvánka

Sehnat vhodný sál nebylo pro soukromou osobu jednoduché ani pod záminkou branecké rozlučky. Konstruktér Bohumil Schlonz, jinak též poloprofesionální hráč na akordeon a fanda do soudobé muziky, nakonec získal podporu svého šéfa, který mu dal na žádost o povolení razítko (jako naschvál v kritickém okamžiku nemohl najít jiné než stranické) a nalezl pochopení v Mánesu, v kavárně, kde se již delší dobu konávaly jazzové večery a u dixielandu se tu scházeli muzikanti i literáti.

Masívní magnetofon Dněpr 5 zapůjčil společně s pásky Pavel Kratochvíl. Další nahrávky půjčili kamarádi z rádia. Něco přes třicet lidí, včetně známého Vlachova bubeníka Josefa Posledního, spisovatelky Sheily Ochové či novináře Ivana Vlka se dobře bavilo. Pověstná tanečnice Lída Čulíková vystřihla do mikrofonu Krokodýlí slzy. Po pár hodinách poslechu, prozpěvování, klábosení a odvázaného tančení holanďana přišel nečekaný úder:

VP 18.10.1957 VP 19.10,1957

Večerní Praha 18. a 19.10.1957

foto Dnes osmapadesátiletý, tehdy sotva devatenáctiletý takzvaný chuligán Jiří Bohuslav vzpomíná na výslech: "To vás vzala taková vazba do sklepa, měli tam tmu a lampu, jako je to ve filmech, a spustili: 'A kde jsou ty kradený auta!?!, kde máte zbraně!?!' a buch, rána, až jsem spadl na zem. 'Stoupni si ke zdi!' A podkopl mi nohy, šlápnul na prsa. 'Kde jsou ty revolvery?'

Během vazby nás vozili na nádraží skládat brambory. Všichni pořád ve večerních šatech a botkách."

Většinu účastníků soukromého večírku postupně z vazby propustili a na soud si ponechali jen šestici 'největších výtržníků':

3. VP 30.10. titulek a posl.odstavec

VP 31.10. titulek a pár řádku


foto

jménem republiky

s.4 spodní polovina

s.5 z druhého odstavce

(podstata obžaloby vyplývá ze s.9: viz podtrhané)


Pak následoval pracovní lágr v dolech u Kladna, norma 70 metráků denně, odvolání, nový rozsudek, neúspěšné žádosti o milost, podmíněné propuštění.

4. zamítnutí žádosti o milost


Ale tím všechno ještě zdaleka neskončilo. Po propuštění následovaly stihomamy ze sledování, špatné sny, problémy při shánění zaměstnání, nervová cukrovka, infarkty, emigrace...

A aby byl obraz života v 'Absurdistánu' úplný, je třeba uvést, že hned 18.10.1957 měl premiéru český film Snadný život, kde studenti tancují holanďana. 20.11.1958 pak měl v Karlíně premiéru muzikál Když je v Římě neděle, kde studenti učí svého učitele tancovat rock'n'roll...


Dnes rovněž osmapadesátiletý, tehdejší takzvaný pásek Bohumil Schlonz hodnotí: "Spadli jsme do kol, která nás semlela. Rozsudek byl dávno předem připraven. § 188 byl přesně ušit na mladé lidi. Na nás se nevztahovala amnestie při nástupu Novotného, ani desetiletá amnestie 1948-1958."

A na závěr 'happy end' z roku 1991:

5. zamítnutí soudní rehabilitace

6. výběr z fotografií

Aleš Opekar, 1996

 

[nahoru]