A

Akord Club
[bbs9603]

B

Big Beat Club
[bbs9612]
Bodláci
[bbs9701]

C

Crazy Boys
[bbs9610]
EP Hi-Fi
[bbs9609]

F

FAPS Orchestra
[bbs9605]

H

Hajaja
[bbs9612]

K

Komety
[bbs9608]

N

New Comets
[bbs9608]
Rocky Eagles
[bbs9612]

S

Samuels Band
[bbs9604]
Sedláček, Pavel
[bbs9609]
Sputnici
[bbs9606]
Stíny
[bbs9701]
Studijní skupina big beatu
[bbs9609]
Synkopy 61
[bbs9611]

V

Volek, Michael
[bbs9610]

Bigbítové šlápoty č.12[Rock & Pop, 1996/12]

(OBRAZY Z ROCKOVÝCH DĚJIN ČESKÝCH)

"Yes, ladies and gentlemen, Jailhouse Rock from Mr.Pete Kaplan and his rock'n'roll group Samuels Band, Poděbrady town!"

Tahle ohláška, společně s dalšími žertíky včetně reklamního sloganu na zubní pastu Bis Acidentol a především společně s várkou opravdových a upřímně zahraných rock'n'rollů, zazněla éterem na vlnách amatérského pásma už v roce 1959! První česká rock'n'rollová skupina vysílaná rádiem, byť na fonoamatérské úrovni, se jmenovala:

Samuels Band

Fakulta radiotechniky

Sešli se v Poděbradech jako spolužáci prvního ročníku elektrotechnické fakulty ČVUT ve školním roce 1957/58: Petr Kaplan, syn profesora Vysoké školy báňské v Ostravě, tramp, brnkající na kytaru už tehdy způsobem mezi trampy nezvyklým a do Poděbrad si přivezl i staré dvoulampové rádio, na němž se dal poslouchat Luxembourg. Pavel Chrastina, syn kantora, putujícího po vesnicích okolo Prahy, jako gymnazista odkojen poslechem AFN Mnichov, obdivovatel klavírního stylu boogie woogie. Jirka Doležal, který byl ze všech nejšikovnějším technikem a elektrikářem, Ivan Novák, který se učil na klarinet, a nakonec Vladimír Polák, řečený Richard.

Kapela vznikla až během druhého ročníku pětiletého studia, koncem roku 1958. Její základ tvořili Pete Kaplan, který zpíval a napodoboval kytarové figury a riffy po vzoru Chucka Berryho, a Pavel Chrastina, který zatím seděl za pianem, aby levou rukou v duchu boogie woogie vytvářel kráčející rock'n'rollový bas a pravou rukou doplňoval zatím nevytříbenou zvukovou tkáň přiklepávanými rytmizovanými akordy. Třetím kmenovým členem byl Jiří Doležal, který pomáhal stavět aparáty a bubnoval. Zpočátku postačil malý pochodový bubínek, kterému vyměnili blánu a dospod natáhli struny, a činel. Později se podařilo získat i 'hajhetku' a velký buben.

K základní trojici se často připojoval Ivan Novák, který si kvůli kapele koupil na doplňkovou půjčku tenorsaxofon a v poslední etapě ještě přibrali Richarda jako druhého kytaristu. Ten měl swingovou praxi z větší kapely a mazal si struny sádlem, aby po nich lépe klouzaly prsty. Hrál dobře, ale po hlasitějším 'bububu' ze strany vedení školy se od kapely a rock'n'rollu distancoval.

Fakulta byla umístěna na poděbradském zámku a kapela se zpočátku scházela v učebně, které se říkalo Áčko - bylo tam piano a byla v přízemí. Hlavní zkušebnou se však brzy stala Osvětová beseda, která sídlila mimo areál zámku naproti přes ulici. Tu a tam se na zkoušku přišlo ze zvědavosti podívat pár dalších spolužáků, přilákaných poloakustickým randálem. Pravda, někdy se těch spolužáků sešlo několik hodně desítek, ale kapela si zkoušela jako by nic dál. První veřejné vystoupení však už bylo na spadnutí.

Kovárna a Samuelové

Na zámku bylo také divadlo Na Kovárně, které pojalo 150 až 200 lidí, takže první veřejné vystoupení se přirozeně odehrálo tam. Pro studenty to byla velká událost. Přišel se podívat i profesor matematiky, u kterého dělali každý rok 'opravák'.

První zesilovač kapely sloužil jen Kaplanově kytaře a měl výkon pouhých pět wattů a reproduktor jeden watt. Přístroje byly zamontovány do velikého starého kufru. Pro větší prostor Kovárny museli budoucí profesionální radiotechnici vypočítat a zkonstruovat silnější aparát. Mechanické díly zhotovil Kaplan, elektrické Doležal.

Asi v té době právě běžel film Císařův pekař a Pekařův císař, kde Rudolf II. společně s alchymistou Scottou na šibeničním vršku hodlají získat mandragoru pro vytoužený elixír mládí pomocí formulky: "Vy duchové vládnoucí, jakož i všichni vaši poddaní, nechť je nám přízniva tato požehnaná hodina. Salam. Nechť nám dopřeje zdaru její vládce - Samuel!".

Název pro zesilovač byl na světě a se zesilovačem i jméno kapely. Jak je vidět, u kořenů českého rock'n'rollu stály od počátků magie a zaklínadla, byť s ironií a nadhledem. V tisku se pak objevoval i pravopis s apostrofem Samuel's Band. Někdy byly uváděny zkrácené názvy jako Samuel Band, Samuels, nebo jenom kapela 'S'. Všechny varianty názvu jsou správné, protože žádná nebyla nikdy oficiálně registrována.

Dochovaly se nahrávky?

Zanedlouho po debutu Na Kovárně pořídil Samuels Band sérii nahrávek, která je zmíněna v úvodu článku. S největší pravděpodobností šlo tedy o druhou polovinu roku 1959. Skladby byly zaznamenány ve zkušebně Osvětové Besedy jedním krystalovým mikrofonem na východoněmecký magnetofon RTF. Tomu též odpovídá kvalita dochovaných snímků (výběr z těchto nahrávek, vyčištěných pomocí nejlepší soudobé computerové technologie, vyjde na CD Bontonu Průkopníci českého rock'n'rollu). Dochovaly se bohužel jen fragmenty jednotlivých skladeb i reklam a ohlášek, které byly na pásek doplněny dodatečně po vzoru Radia Luxembourg.

Repertoár studentského Samuels Bandu byl navýsost aktuální. Obsahoval řadu novinek, které na Luxembourgu zazářily právě v roce 1959. Například A Big Hunk O'Love (autoři A. Schroeder, S. Wyche) z repertoáru Elvise Presleyho, kterou sám Kaplan na pásku ohlašuje slovy "and now, top American record Big Hunk O'Love!". Nebo Big Beat Boogie od britského kytaristy Berta Weedona, který byl společně s Shadows a Duanem Eddym průkopníkem sólových kytarových instrumentálek. Nejinak tomu bylo se skladbou Teen Beat od Sandy Nelsona, slavného bubeníka, který zase neváhal vydávat rock'n'rollové instrumentálky, v nichž hrály dominantní úlohu bicí nástroje. Ovlivnil většinu významných rockových bubeníků 60.let. Přimhuřme oko nad tím, jak se se Sandy Nelsonem vyrovnal student Doležal, od kapely to byla odvaha a bezesporu progresivní krok. Sérii doplňují o něco starší, dodnes známé a hrané hity jako Jailhouse Rock (autoři J. Leiber, M. Stoller), známý z podání Elvise Presleyho nebo Carla Perkinse, At The Hop (D. White, J. Medora), známý z podání Danny & The Juniors, See You Later Aligator, od Billa Haleyho nebo Tutti Frutti od Little Richarda. Samuels Band se hodně učil na Chucku Berrym, ale jeho zpracování na pásku chybí

Styl, zvuk a pověstné cello

Nahrávka představuje opravdu dřevní podobu kapely: zpěv (výhradně anglický) a kytaru Pete Kaplana, piano Pavla Chrastiny a bicí Jiřího Doležala. Zvuk tria je syrový a souhra neučesaná. O něco později nahrál Samuels Band ještě jednu sérii na magnetofon Sonet. Zvuk tu obohatil saxofon, souhra je na mnohem vyšší úrovni, ale Pavel Chrastina ještě stále sedí za pianem. Bylo zřejmé, že zvuk je třeba doplnit nějakou basou. Zvláště, když Chrastina chtěl na piano hrát všechno v H dur, což okoukal z amerického filmu Synkopy (česká premiéra 1958), a saxofonista byl z téhle tóniny pochopitelně na mrtvici.

Koncem roku 1959 objevili opuštěné cello. Nedalo se však použít ani v původním violoncellovém ladění, ani naladit podle čtyř nejnižších strun kytary. Nejhlubším tónem, kterým nejtlustší střevová struna ještě uspokojivě zněla, bylo F. Pavel Chrastina pak doladil ostatní struny do kvart a nezbylo mu, než si ke každému žádanému tónu podle sluchu vynajít a zapamatovat vlastní prstoklad, jakým se nikdy nikde nehrálo ani na cello, ani na kontrabas nebo baskytaru. Způsob ozvučení rovněž nebyl ve světě příliš běžný: stačilo zabodnout do dřevěné ozvučnice jehlu přenosky od gramofonu.

Ze všech českých průkopníků, kam patřily kapely Akord club, Sputnici, FAPS nebo Komety Komety, byl Samuels Band rock'n'rollově nejryzejší a nejvyhraněnější. Zatímco Komety si zahrávaly s dixielandem, FAPS s orchestrálkami typu Billyho Vaughna nebo Duane Eddyho a Sputnici s divadelními scénkami a líbivějšími melodiemi, Samuelové šli k cíli tvrdě a přímočaře. Rádi hráli i blues a sem tam zrock'n'rollovali nějakou tu 'volovinu', třeba valčík a podobně...

Módy

Na přelomu 50. a 60.let se chodilo do školy v tak zvaně slušném oblečení, saka, kravaty. Těžko si dnes představit, jaké pozdvižení musela vzbudit Kaplanova bunda 'teddy bear', z jedné strany kožíšek, z druhé americké padákové hedvábí. Zvláště se zdviženým límcem. Dala se nosit oboustranně, takže sloužila i k matení sledovatelů. Chrastina si hned musel nechat ušít podobnou. Přešívaly se i oděvy vojenského původu, hlavně aby byly úzké kalhoty.

Džíny nebyly dostupné, ale daly se nechat ušít. Jako vzor půjčoval své wranglerky 'Big Cheef' s indiány na cvočcích drobným podnikavým krejčím, jako byl Standa Petr v Košířích, i proslulý tanečník Jiří Bohuslav (viz Šlápoty č.2). Pravá džínsovina samozřejmě nebyla, tak se šilo z černého plátna nebo ve švestkové či kakaové barvě ...

Boty maďary patřily swingové éře. Křusky s tříposchoďovou podrážkou, obšívané bužírkou. Americká móda ze 40.let, která přežívala v první polovině 50.let. Za časů Samuels Bandu už frčely spíš kohoutí stopy. Masívní traktory s podrážkou jako kanady, ale na způsob polobotky a s kulatou špičkou.

Průšvihy

Zatím vypadá studentské rock'n'rollování v Poděbradech jako procházka kvetoucím sadem - např. ve srovnání s aférou kolem večírku v Mánesu 1957 - ale ono to zas tak jednoduché také nebylo. Vyvrcholením těžkostí kolem Samuels Bandu bylo vyhození Pavla Chrastiny z fakulty v posledním ročníku studia.

Nejprve byli Chrastina i Kaplan vyhozeni z koleje. To když selhal jejich automatický budící přístroj - stařičké hodiny po Chrastinově dědečkovi, napojené na rádio nebo magnetofon, který ospalce upozorňoval na brzký začátek vyučování hlasitým rock'n'rollem. Hodiny bohužel prokluzovaly, takže v osudný den, kdy oba spolužáci zaspali a vypadli, aniž by odpojili buzení, se rock'n'rollový řev spustil opožděně ztichlou dopolední kolejí a přinutil správce vyrazit zamčené dveře ...

Pak byl Chrastina za pozdní příchody vyhozen i z vojenské katedry, ale ani tím nebyl všemu konec. Průšvihy byly i s koncertováním.

Jednou hráli na ostrově u pontonového mostu, na kterém poslouchali a tancovali fanoušci. Když kapela zjistila, že most má zajímavou resonanční frekvenci, nasadila blues přesně v odpovídajícím tempu. Most se po chvíli zlomil a publikum napadalo do bahnité vody.

Ve třetím ročníku začalo přituhovat (1960). Zejména zásluhou placeného šéfa ČSM (Československý svaz mládeže) Nedbala, který dokázal z fakulty vyhodit i několik profesorů. Kapele nejprve povolil vystoupení v Sadské a pak ji obvinil z nedovoleného hraní a obohacování (šlo o 40.- Kč na benzín). Hlavní záminku k Chrastinově vyloučení ze školy v září 1961 však poskytl nevinný nedělní čundr: asi devět kluků jelo narváno v jednom autě a ve Čtyřkolech shánělo benzín, fotilo se u pumpy a neopatrně komunikovalo s příslušníky v civilu, které zavolal nějaký horlivý domorodec. Výsledkem bylo zadržení a soudní dohra. I když žaloby byly nakonec staženy, na fakultu přišel tlustý spis a na disciplinární komisi už nenechali Chrastinu říct ani větu. Chování neslučitelné s pojmem vysokoškolského studenta.

Poděbraďáci v Praze

Vyhazov uspíšil Chrastinovo zakotvení v Praze. V Praze pobýval kvůli práci na diplomce v posledním ročníku studia (1961/62) i Pete Kaplan. Už předtím tu poznali spřízněné duše. První vystoupení v Praze měli díky mezifakultním kontaktům společně se Sputniky v areálu kolejí Na Děkance v Podolí 9.prosince 1960. Samuelové koukali, že to jde i česky a Sputnici koukali, že to jde i tvrději. Hlavním pražským partnerem se Kaplanovi a Chrastinovi stal Pavel Sedláček, čímž začala další éra, spojená s formací EP Hi-Fi .

Samuels Band po 1968

Petr Kaplan pak ještě vzkřísil 'vládce hodiny duchů' na přelomu 60. a 70. let. Rock'n'rollový revival obnoveného Samuels Bandu zazněl na 2. československém beatovém festivalu v prosinci 1968. S Miki Volkem za mikrofonem, Antonínem Doušou u steel kytary, Přemyslem Kaplanem na baskytaru, Vladěnou Bezděkem u piana a Miroslavem Čechem za bicími. Po roce 1970 skupina vystupovala hlavně v Polsku, to už Mikiho Volka nahradila Zuzana Hanzlová a repertoár se rozšířil i k dobovým hitům, country a folk rocku. Spolupráce s polskými soubory Czerweno-czarni a Czerwone gitary se naplnila k roku 1976 a tím skončila i druhá a poslední etapa Samuels.*

Diskografie:

nejstarší období:

výběr na připravovaném CD Průkopníci českého rock'n'rollu, Bonton 1996 (informace o existenci dalších dochovaných a zapomenutých nahrávek jsou vítány!)

druhé období Samuels Bandu:

LP Supraphon 1969, 2. československý beatový festival (Caldonia (S. Moore), zpěv Miki Volek, She's Lookin' Good (Wilson Pickett), zpěv Petr Kaplan)

EP, Panton 1969, 2. československý beatový festival (Roll Over Beethoven (Chuck Berry))

SP Panton 1969 (Race With the Devil (Adrian Curtis/Gurvitz), zpěv Petr Kaplan, There's A New Moon Over My Shoulder (Davis-Whelan/Blastic), zpěv Miki Volek)

SP Panton 1970 (Venuše (Robby van Leeuwen/Z.Hanzlová), zpěv Zuzana Hanzlová, Samuel, Samuel (Kaplan))

Údaje a zmínky ve starší literatuře:

J. Černý: Zpěváci bez konzervatoře, Praha 1966, s.127-132

P. Chrastina: Samuel's Band (Olympik klub, leden a únor 1967)

A. Valenta: Samuels Non-stop-Sopot (Pop Music Express 1969, č.10, s.5)

V.Kouřil: Český rock'n'roll, Praha 1981, s.7-9

O.Konrád, V.Lindaur: Život v tahu, Praha 1990, s.9-10

Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby, část jmenná - čs.scéna, Praha 1990, s. 221, 256, 465

Aleš Opekar, 1996

 

[nahoru]