A

Akord Club
[bbs9603]

B

Big Beat Club
[bbs9612]
Bodláci
[bbs9701]

C

Crazy Boys
[bbs9610]
EP Hi-Fi
[bbs9609]

F

FAPS Orchestra
[bbs9605]

H

Hajaja
[bbs9612]

K

Komety
[bbs9608]

N

New Comets
[bbs9608]
Rocky Eagles
[bbs9612]

S

Samuels Band
[bbs9604]
Sedláček, Pavel
[bbs9609]
Sputnici
[bbs9606]
Stíny
[bbs9701]
Studijní skupina big beatu
[bbs9609]
Synkopy 61
[bbs9611]

V

Volek, Michael
[bbs9610]

Bigbeatové šlápoty č. 7[Rock & Pop, 1996/8]

(OBRAZY Z ROCKOVÝCH DĚJIN ČESKÝCH)

KOMETY

(rock'n'roll, twist, madison, rhythm & blues, soul, big beat, pop)

V 50. letech ještě v domácnostech nestával na psacím stole computer, skrytě lákající dítka nejútlejšího věku množstvím rafinovaných her. I televizní vysílání se teprve zvolna rozvíjelo a aparát měli jen nejbohatší. Zato však patřilo k dobrému mravu mít v obýváku piano a posílat ratolesti na klavírní hodiny nebo do houslí. Nejinak tomu bylo i u Obermajerů.

Od opery k saxofonu

Šestiletý Honzík se v roce 1950 ocitl se svými dvěma sourozenci v pěveckém sboru Pavla Kühna. Zpívali i v operách jako Carmen, Boris Godunov, Jakobín nebo Liška Bystrouška, ve Smetanově i v Národním divadle. To bylo fascinující prostředí! Nejednou se pak v obýváku Obermajerových mladý jinoch oděl do koupacího pláště, převázal jej provazem, do ruky vzal jehlici, rozložil na stůl jakékoli noty, pustil desku s operní předehrou a rozmáchlými gesty dával nesmlouvavě najevo svou budoucí orientaci.

V pokoji však stál ještě jeden předmět, který měl později přispět k tomu, že všechno bude nakonec úplně jinak - honosné rádio značky Telefunken. Jednoho dne se z přijímače ozvala znělka Radia Luxembourg a s operní dráhou byl amen.

Současně Jana okouzlil zvuk altsaxofonu, na který se učil bratranec kamaráda Průdka. A když spustil Ankovu Dianu, bylo vše jasné. Čtrnáctiletý Jan se začal učit na klarinet.

Na gymnáziu v Londýnské se už mohl zapojit do dixielandu Brontosauři a po maturitě jeho předáků pokračovat s podobným orchestříkem, kde na kytaru zkoušel své první akordy spolužák Láďa Štaidl.

Přes házenou k rock'n'rollu

Honza Obermajer zároveň trénoval házenou za Bohemians Praha, kde byl brankářem Ivan Dočekal. Ten řekl před mimopražským soustředěním Janovi: "vezmi si klarinet s sebou, budeme hrát u táboráku!" A tak se stalo. Kombinace klarinetu a bubínku se štětkami sklidila úspěch.

Po návratu z Dočekala vylezlo, že s ním chodí do učení v Tesle Strašnice stejně starý kluk, co hraje na kytaru jako na Laxíku a že by se dalo něco zkusit dohromady.

Jednalo se o Jiřího Kaleše, který již nějakou dobu zkoušel lovit slyšené rytmy a melodie v kytarových strunách, společně se svým kamarádem z bydliště, Honzou Reinerem, učněm z Aritmy. Park na Žižkově na Kollárově náměstí u umprumky byl toho častým svědkem, stejně jako okruh jejich známých, budoucích to fandů budoucích Komet.

Dvě kytary, bicí a klarinet už byly, co dál? V Sokolovně Bohemky v Riegráku měli shodou okolností svůj klub loutkáři. Odtud naši házenkáři znali Petra Brožka, který nakonec vystudoval loutkoherectví na DAMU, a Pavla Malečka. Oba byli výbornými muzikanty. Basa s klavírem se hodily.

První vystoupení

Název vznikl samozřejmě podle Billa Haleyho a jeho slavných Comets. Repertoár ani neopisovali, šel z ucha rovnou do prstů. Zkoušeli po bytech. Na podzim 1959 už s něčím podobným vyrukovali Sputnici a to bylo povzbuzující. Převzali od nich texty Krvežíznivej rak (Jailhouse rock) a Chudák já (Bye Bye Love).

První vystoupení se odehrálo 31.12.1959 na polosoukromém večírku v restauraci Na Kozačce na Vinohradech. Dovedete si představit, jak byli Obermajerovi naštvaní, že nemohli na Silvestra poslouchat z rádia vtipy. Jan si totiž vypůjčil zmíněného Telefunkena, aby měli Kaleš s Reinerem kam zapíchnout šlahouny od snímačů, našroubovaných do španělek.

Pivní čaje

Hlavním odposlouchávačem z rádia se stal o dva roky starší Petr Brožek. Protože kromě zpívání a kontrabasu hrál rád i na trumpetu a protože repertoáru bylo málo a odpolední čaje trvaly několik hodin, musela být kolekce rock'n'rollových a dobových tanečních hitů doplňována i v té době velmi aktuálním dixielandem. To se kontrabasu chopil Kaleš. Long Tall Sally a King Creole zněly vedle Sentimental Journey nebo Beale Street Blues. Pro návštěvníky čajů proto Komety rozhodně nebyly nudné. Jen na vlastní tvorbu nezbyl čas. Dost práce dalo zpracovat to převzaté. Zvlášť když repertoár byl tak široký.

Pověstné čaje se konaly v restauraci v Suchdole. Trvaly od 15 do 21 hodin a pamětníci vědí, že se tam moc čaje neprodalo, zatímco pivo teklo proudem. Bylo to vlastně první stálé angažmá Komet, byť za dva špekáčky a pivo. K vrcholům produkce patřilo Tutti Frutti v podání Obermajera, opakované několikrát za večer. Hlavním zpěvákem byl jinak Brožek. V bujaré atmosféře se zde prý uskutečnil i první český striptýz a o rvačky také nebylo nouze. Když bylo nejhůř, zazněl Brožkův povel "balit a ven!" a prchalo se okny. Rychlý odsun brzdila jen skutečnost, že šofér, který měl skupinu odvézt z vystoupení stařičkým náklaďákem, patřil k nejaktivnějším vyznavačům takovýchto masových zápasů. Protože nakonec došlo i na nože, byla koncem roku 1960 hospoda uzavřena.

Technický progres

Pan Obermajer pak koupil Honzovi saxofon a Pavla Malečka vyměnil u piana Jan Hrubý (nezaměňovat s pozdějším houslistou Etc...). Ten měl dokonce magnetofonový adaptér na gramofon, takže se dalo nahrávat.

Komety se staly souborem ÚKDDS. Hrávali v Divadle kouzel v Radiopaláci, i při kouzelnických šou místních ochotníků. Tam jim tenkrát půjčili Concerto - zesilovač se dvěma repráky. To byl skok dopředu. Vozili jej v kočárku do hospod na kšefty. Byl to už opravdový zesilovač pro muzikanty, do něhož bylo možné zapojit obě kytary. Basa tehdy nic nepotřebovala a mikrofon se používal místní, který byl v každém sále. Do něho hrály všechny dechy, do něho se zpívalo.

Dechů přibývalo. Začátkem roku 1961 nastoupil Petr Bezpalec na tenor saxofon a později ještě Jiří Žežulka na trombon. Jeho bratr Mirek občas zaskakoval na bicí za Dočekala. Příležitostně s kapelou vystoupil i sbor tvořený Karlem Schindlerem, Jiřím Stárkem a Zorkou Zahálkovou. Dixieland mohl zaznít v plné síle, stejně jako saxofonová dueta v duchu Billy Vaughna.

Zvukové proměny

K zásadním změnám v obsazení a v důsledku toho i ve zvuku kapely došlo v průběhu roku 1962. Nejprve objevili zpěváka Jana Svrčka, který vystupoval v Radiopaláci sám s kytarou jako jakási kulturní vložka. Obermajera s Reinerem zlanařili Sputnici. Petr Brožek s Bezpalcem vytvořili Crystal (Krystal) a odešli i bratři Žežulkové.

Kaleš s Hrubým a s nováčkem Svrčkem osiřeli, ale ne na dlouho. Honza Obermajer jim ještě stačil dohodit kamaráda, který měl peníze na elektrický nástroj, jen se ještě nerozhodl pro počet a tloušťku strun. Byl to Otto Bezloja, jeden z prvních našich beatových baskytaristů, který nikdy nehrál na kontrabas. Kontrabas už nevyhovoval hlavně ve větších sálech. Nikdo ho neuměl sejmout, nebyl slyšet. Brožek ještě před tím zkoušel 'šídlo' - elektrický kontrabas, s jakým například vystupovala Fapsorchestra, ale ani to nebylo ideální řešení. Vedle Ottovy basovky ještě nějakou dobu hrála normální basa, kterou obsluhoval Pavel Hrubec. Nicméně baskytara jednoznačně nastoupila své vítězné bigbeatové tažení.

Krátce na to doplnili sestavu Mirek Žižka na bicí a Luboš Petrák s doprovodnou kytarou. Několikrát si s nimi na doprovodnou kytaru zahrál i další kamarád Josef Paprštein neboli Pavlín.

Patronát nad kapelou převzal OKD v Praze 10, pozdější provozovatel New Clubu. Kromě zkušebny a vystupování v Barikádovně zde byl k dispozici i klávesový nástroj ionika.

Ioniku obsluhoval Jan Hrubý. Měla manuál a vlastní reprobednu. Každý tón měl zvlášť laditelnou cívečku. Když se nástroj ohřál, rozladil se. Před každým představením bylo nutné jej naladit. Sundat plech, vzít šroubováček a 'ůůůiííí'. Po zahřátí to zase spadlo, musela se udělat pauza a znovu ladit.

Lucerna a další změny

V 2. čísle časopisu Melodie z roku 1963 je zmínka o finále Soutěže tvořivosti mládeže, konaném v Lucerně 17. prosince 1962. Komety jsou chváleny jako nejlepší. Za sebou nechaly Jupiter, Oheň i Krystal. Velkým hitem byla skladba Telstar (od Tornadoes). Ještě dodnes zůstala zachována kuriózní relikvie - Zlatá trubka Mladého světa 1962, kterou dostaly za první místo 1. přehlídky amatérských souborů.

Rok 1963 přinesl další změny v obsazení. Základní vojenská služba povolala na dva roky Kaleše s Reinerem a na scéně se objevily nové mladičké tváře. Na sólovku šestnáctiletý Radim Hladík. Na zpěv Jiří Helekal a společně s ním Honza Hrůza a rovněž šestnáctiletý Vladimír Mišík. Saxofonisté se střídaly, rytmika Žižka - Bezloja zůstala. K nejúspěšnějším kusům patřily twistové skladby (Franz Liszt Twist, Peppermint Twist, Twist In USA) a další taneční hit sezóny - madison.

V následujícím roce 1964 se začalo cosi slibného dít na bázi jinak nezajímavé skupiny zahraničních studentů v Praze Pra-Be. Obermajer s Naďou Němcovou sem nalákali nejdříve Bezloju, a pak, to už se skupina ovšem jmenuje Fontana, i Hladíka s Mišíkem. Kometám tu nenápadně vyrostl konkurent, budoucí hvězdný kolektiv Matadors.

V roce 1965 se do Komet vrátilo původní jádro v podobě Kaleše s Reinerem, včetně saxofonisty Petra Bezpalce a zpěváka Jana Svrčka. K bubeníkovi Miroslavu Žižkovi přistoupil na baskytaru Ivan Pešl. Tentokrát zkoušeli v Aritmě ve Vysočanech. Vedle osvědčených rock'n'rollových čísel se v repertoáru začíná objevovat i rhythm & blues a soul.

Reddy

Miloš Vokurka, známý jako Reddy Kirken, hvězda skupiny Hells Devils (1963/64) měl v letech 1965-66 pauzu. Nezpíval. Pracoval jako svářeč.

Jednoho dne začátkem roku 1967 měl Olympic vystoupení v nějakém sále u Václaváku a Reddy byl přizván na pódium, aby zazpíval jako host. Hned po představení k němu letěl Svrček, který už chtěl omezit své zpívání a věnovat se především manažerské práci, a nabídl mu místo zpěváka v Kometách.

Reddy ochotně přijal, znamenalo to zanechat sváření a jenom zpívat a zpívat. Byla to doba soulu. Otis Redding, James Brown, Same and Dave. Reddy se do soulu obul se stejným nadšením jako předtím do rock'n'rollu.

Od května soubor vystupoval mimo jiné i s orchestrem Zdenka Bartáka v pořadu Můj otčenáš. Zpívali tam i Karel Hála a různé zpěvačky.

V roce 1967 vznikly jediné dvě nahrávky na singlu, v dané sestavě vystoupily Komety i na 1. čs. beatovém festivalu v Praze.

V únoru a březnu 1968 soubor účinkoval v podniku Alhambra s pořadem Hvězdy a Komety. Pak si vyměnili baskytaristy s Primitives Group (za Ivana Pešla přišel Pavel Pešta a naopak) a Komety hrály ve Sluníčku, v Music F clubu a vyjížděly často do severočeských měst, jako Děčín či Ústí, kam jezdily s Flamengem. V červnu 1968 dokonce dobyly Děčínskou kotvu.

New Comets

V létě 1968 odešel Reddy k Matadors, za spoluhráčem z Hells Devils Tonym Blackem, aby s nimi vystoupil jednou jedenkrát ve Sluníčku a poté s nimi přijal angažmá v mnichovském nastudování muzikálu Hair.

Kaleš, Reiner, Žižka a Pešta se spojili s Vláďou Mišíkem a třemi dechaři (dva saxofony, trubka) a tvrdě začali zkoušet nový repertoár. Pak ale přišli Rusové a začala divná doba. New Comets prakticky nikdy nevystoupili, stejně jako další podobný pokus Mišíkův s názvem New Force. Kaleš s Reinerem raději zvolili relativní jistotu v divadle Semafor (Shut Up s Ringo Čechem) a Komety přestaly existovat.

Stará parta

Co se nestalo. Jiří Kaleš, Honza Reiner (baskytara!) a Jan Farmer Obermayer (trochu si pozměnil jméno) jsou opět pohromadě. V březnu 1973 obnovují opět slávu Komet společně s Honzou Prokopem (bicí), Bolkem Zemánkem (sax, flétna, zpěv) a Achilem a Zacharem Michailidisovými (zpěv). Pořad, v němž účinkovali i Angelo Michajlov (klavír a zpěv), Eduard Hrubeš (zpěv, průvodní slovo) a měl název Hvězdy světových mikrofonů vydržel do října 1975, kdy odešli Michailidisové a byli nahrazeni sestrami Mikešovými.

O rok později založil Obermayer se sestrami Mikešovými skupinu Modi, zaměřenou na lehký, melodický beat a Komety formují poslední sestavu své existence se zpěvákem Michalem Prokopem: Kaleš, Reiner, Zemánek, Vlastimil Červenka (klávesy), Ladislav Wildt (baskytara) a Pavel Zeman (bicí).

Pořadem Přej si s námi aneb Jak dále v pop music ukončila v prosinci 1977 skupina Komety svou obdivuhodnou (s pauzami) osmnáctiletou muzikantskou dráhu.

Nahrávky

Komety a Reddy Kirken:

Chain Of Fools / The House That Jack Built, Supraphon 1968

Komety J.Kaleše & Achill, Bolek, Zachar:

Silia / Za vodou, za vodou, Su 1973

Mexiko / Tisíc dnů, Su 1973

Týden končí / Čekám, Su 1974

O nás nemá žádná zájem / Dnes je všechno zvláštní, Su 1974

Jarní tání / Dům ve vřesu, Su 1975


Články

Melodie 1963, č.2

Josef Pavlín-Paprštein: Historie Komet (Klub Olympik, listopad 1967, str.11, únor 1968, str.9, březen 1968, str.11 a červen 1968, str.7)

J.K. Sýkora: Bylo to krásný... (sborník Rhythm & Blues, Panton, Praha 1985, str.205)

Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby, část jmenná, čs.scéna (Praha 1990, str.272, autor Jan Křtitel Sýkora)

Vladimír Kouřil: Český rock'n'roll 1956/69, Praha 1981, str.12-14.

Aleš Opekar

 

[nahoru]