15. 11. 1944. Toto datum nese první stránka prvního čísla [b]Okružní korespondence[/b], svérázného (ne)periodika z pionýrských let české hudební publicistiky. Jeho charakter ho řadí mezi první české hudební samizdaty, stejně tak lze bez nadsázky říci, že máme co do činění s prvním českým hudebním fanzinem.

Autoři myšlenky „časopisu v dopise“ (vydávání nepovoleného časopisu smrdělo v Protektorátu Čechy a Morava průserem, proto forma dopisu) byli pozdější doyen české hudební publicistiky Lubomír Dorůžka a jeho přítel Miloš Vejvoda, totálně nasazený v Kopistech u Mostu. Okruh autorů posléze rozšířil Ludvík Šváb (pozdější kytarista Pražského dixielandu a významná postava české surrealistické skupiny) a Luboš Vorel.

Nulté číslo se objevilo v září 1944, o dva měsíce později se objevilo první číslo o čtyřech stránkách. Do konce války jich Dorůžka a spol. připravili ještě šest. Poslední číslo vyšlo 20. února 1946 a anoncovalo přeměnu Okružní korespondence na Členský zpravodaj Gramoklubu.

Na Okružní korespondenci vzpomíná Lubomír Dorůžka ve své knize Panoráma paměti: \"Hlavní problém bylo rozmnožování: ormigy nebo cyklostyly.. byly pod přísnou kontrolou… Dnes už opravdu nevím, jak se nám podařilo vytisknout a vyexpedovat oněch šest čísel, která vyšla ještě za války. První jsme tiskli v Praze, pro další našel Luboš Vorel výrovní možnosti v jakési fabričce v severovýchodních Čechách, v Solnici nebo v Kvasinách. Tam nebyl cyklostyl střežen s náležitou obezřelostí. Poslední čísla měla už slušný náklad, kolem pěti stovek.

Jednotlivé výstisky se expedovaly hlavně na amatérské kapely a kolovaly z ruky do ruky i mezi jejich posluchači. Každý výtisk mohlo číst tak dvacet až třicet zájemců."

Kopie několika čísel Okružní korespondence (za něž děkujeme Lubomíru Dorůžkovi) jsou k dispozici ve sbírkách Popmusea.