První výstava nové sezóny má název Dvacet let s Vokalízou (1981–2000). Jejím tématem je příběh festivalu – nebo přehlídky, chcete-li – který propojil břehy jazzu, blues a rocku a zejména v 80. letech minulého století patřil k nejdůležitějším událostem pražské koncertní sezóny.

Vokalíza vznikla v roce 1981 z popudu jazzové zpěvačky Jany Koubkové, kterou (dle knihy Lubomíra Dorůžky Český jazz mezi tanky a klíči 1968–89) při chůzi po Karlově mostě napadla myšlenka, že zpěváci žánrů, které se nevejdou do popové ohrádky Bratislavské lyry, by měli mít nějaký vlastní festival. Myšlenku se podařilo realizovat a dalších dvacet let udržovat při životě, což je obdivuhodný výkon.

Výstava mapuje historii Vokalízy od památných prvních ročníků přes období hledání nových cest na konci let osmdesátých, po dnes už prakticky zapomenuté osudy festivalu v polistopadových pohyblivých píscích. Vydáme se za Vokalízou na Žofín i do Lucerny, ale i do Příbrami a do Hořic. Nahlédneme do jejích organizačních útrob a připomeneme si řadu jmen, která se objevovala na plakátech a programech jednotlivých ročníků: v některých případech nejspíš nebudeme věřit vlastním očím. A protože máme rádi, když jsou věci pěkně usazené v dobových souvislostech, připomeneme si i další hudební festivaly – především ty rockové a jazzové – 80. let.

Vernisáž výstavy je 29. září v 18:30, výstava bude otevřena od 30. září do 16. prosince 2021.