Sály – kluby – kavárny – kulturáky – dupárny.

Podobná „topografická“ výstava se v historii muzea už jednou objevila. Tehdy se ovšem návštěvník, ač uzavřen v místnosti, pohyboval pod širým nebem – pojednávala totiž o historii zdejších hudebních festivalů. Tentokrát jsme se poprvé vydali křížem krážem jedním městem po místech, na kterých se hrála populární hudba a kam se za ní chodilo.

Z Chmelnice na Opatov, z Radiopaláce do Lucerny, od Zoufalců do Bunkru, z Vltavy na Rokosku. A do Lucerny na zásadní, byť dnes už zapomenutý koncert anglického bandleadera Jack Hyltona do Lucerny na počátku 30. let minulého století, na kterém pozorně poslouchali skoro všichni, kteří pak přiložili ruku k dílu při vývoji českého jazzu. Po opěrných bodech swingového boomu v barech, kavárnách a sálech od Arcadie po Pygmalion. Po klubech šedesátých let v čele s Olympikem, Sluníčkem a Music f clubem. Na slavná poutní místa v klubech a kulturácích na periferiích husákovské a kapkovské Prahy. A do raně polistopadových klubů éry „neomezených možností“.

Tam všude vedly vycházkové trasy výstavy s nejpitomějším názvem v historii našeho hudebně – zábavného okrašlovacího spolku (kurátor výstavy pan Diestler uznává, že tohle se prostě nepovedlo.)