-  - Fotogalerie Popmusea

Fotogalerie Popmusea

JOSEF KOTEK (11. 4. 1928 – 3. 6. 2009)

PhDr. Josef Kotek, CSc. byl – a dosud je – nejvýznamnější historik české populární hudby. Muzikolog a publicista, autor řady sociologických studií, analýz českého šlágrového trhu a především dvousvazkových Dějin české populární hudby a zpěvu patří neodmyslitelně k pilířům české hudební vědy a publicistiky.

Narodil se v Praze, maturoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi a v roce 1947 začal studovat právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po únorových událostech roku 1948 byl však ze studií z politických důvodů vyloučen a nucen pracovat jako dělník a sloužit vojenskou službu v Pomocných technických praporech (nechvalně proslulé PTP), např. v kladenském dole. Ke studiím se tak mohl vrátit až v roce 1953, kdy si zvolil hudební vědu a zároveň i dirigování na HAMU.

Když pomineme krátkodobé angažmá sbormistrovské a redaktorské (Hudební rozhledy v letech 1957–1961), můžeme říci, že většinu svého aktivního života, od roku 1962 až do odchodu do důchodu v roce 1993, zasvětil poslání odborného a později vědeckého pracovníka, specializovaného na českou populární hudbu. Stále stejné pracoviště postupně proměňovalo názvy – nejprve šlo o Ústav pro hudební vědu ČSAV, pak o hudební oddělení Ústavu teorie a dějin umění ČSAV a konečně, od roku 1990, Ústav pro hudební vědu AV ČR.

Josef Kotek byl publikačně velmi aktivní, spolupracoval s řadou médií jako autor i jako člen redakčních rad (Melodie, Gramorevue, Hudební rozhledy, Hudební věda), napsal a odmoderoval řadu rozhlasových pořadů a připravil mnohé gramofonové edice (např. Sjezd swingařů nebo Písničky a songy E. F. Buriana). Byl příkladně systematický a pečlivý zejména co se důkladného zpracování pramenů týče, jeho práce vždy obsahovaly zajímavé obrazové přílohy, grafy a podobné názorné příklady. Jako kolega byl velmi laskavý a trpělivý a nezištně obětavý. Bezpochyby se zasloužil o to, že začala být u nás populární hudba vedle hudby vážné akceptována a vnímána jako seriózní předmět vědeckého bádání. A hlavně – odpracoval tu základní černou dřinu, kterou jeho následovníci již nemusí absolvovat: prokousal se spisy Zdeňka Nejedlého a spoustou tiskovin 19. i 20. století, které jsou pro dnešního čtenáře velmi nezáživné, a vytahal z nich to podstatné, co se týká české populární hudby. Na práce Josefa Kotka tak lze jen s radostí navazovat.

Josef Kotek byl ze staré školy a vždycky se díval s velkou nedůvěrou na elektronické vymoženosti. Jeho historický záběr sahal až po rockovou hudbu, kterou respektoval, ale za její hranice již nikdy nešel. Počítače nikdy nepřijal za své. Všechny své práce psal až do posledního dechu na jednom stařičkém kufříkovém psacím stroji. K jeho obvyklým průpovídkám patřilo „zvyk je železná košile“ anebo „vot těchnika“ – touto glosou projevoval skoro až škodolibou radost, když nejmodernější technika někde selhala. A dlužno dodat, že v éře rozvinutého socialismu se to stávalo velmi často.

Doktor Josef Kotek byl dvakrát ženat. V letech 1958 – 78 s Janou, rozenou Havlovou a od roku 1979 s Alenou, rozenou Havlíčkovou, významnou českou šansoniérkou. Má dva syny, Petr Kotek je filmovým režisérem a scénáristou.

Kotek podobenkaKotek v důchoduJedna z těch kouzelných krabic plných fotek a dokumentů ještě před zpracováním.Tohle je poklad: doklady prvních kontaktů české kotliny s jazzem.Dobové programy kabaretu Hvězda, někde na přelomu c. a. k. a první republiky. Dobové inzeráty tomu všemu dávají obzvláštní šmrnc.Mladá republika se otvírá světu i v lehkém žánru.R. A. Dvorský & Melody Makers, 1922Karikatura Melody Makers, 20. léta 20. stoletíJack Hylton, anglický bandleader, a jeho orchestr. Jeho koncert  v roce 1931 byl stejným zjevením, jako když v roce 1965 přijeli Manfred Mann.. nebo v roce 1995 Prodigy. Fakt!E. F. Burian, 30. léta 20, stoletíJaroslav Ježek, 30. léta 20, stoletíTitulní stránka programu jednoho z průkopnických večerů Orchestru Gramoklubu, 1937O tomhle se dočtete víc v memoárech Jiřího Traxlera a Kamila Běhounka. Vřele doporučujeme!Jiří Voskovec hovoří na pohřbu Jaroslava JežkaOrchestr Adolfa Langera, 30. léta 20, stoletíTu koláž znají všichni jazzoví historici. Tohle je vlastnoruční originál pana doktora.Vlachův big band ve filmu V trestném území (1953) dokresluje atmosféru morálního bahna v imperialistickém světě.Luděk Hulan s hudebníkem z americké Everyday Opera na polofiiciálních jam sessionech v baru U Drahňovských v časech největšího útlaku českého jazzu, 1954.Karel Krautgartner, konec 50. letAccord Klub v Redutě, 1956: Jiří Suchý, Ljuba Hermanová, Waldemar Matuška