Jazz navázal na samizdatové průkopnictví Okružní korespondence. Předcházela mu tři čísla Zpravodaje Gramoklubu, organizace, která pak zaštítila i Jazz, a jedno číslo Gramorevue.

První číslo Jazzu vyšlo tři měsíce po zrodu a pádu Gramorevue. List soustředil pod taktovkou kvarteta Emanuel Uggé – Lubomír Dorůžka – Jan Rychlík – Miroslav Ducháč výkvět tehdejší české jazzové publicistiky.

Na půdu časopisu se přenesly i různice – i když spíše skrývané pod pokličkou – mezi staromileckým křídlem vyznávajícím tradiční jazz (Uggé) a swingaři, potažmo vyznavači nastupujícího be bopu.

Dva dni po komunistickém puči v únoru 1948 došlo na půdě Gramoklubu v souladu s ustavováním k palácovému převratu (viz dopis z 27. 2.), kterým ve vedení Jazzu převládlo tradicionalistické křídlo. Předzvěstí pohrom, které měly následovat, se pak stalo několik programových článků nového vedení, najmě však Průchův proslulý úvodník O novou hudbu, jehož dikce a tón předjímala pozdější kampaň proti jazzu. Jazz nakonec doklopýtal na sklonek roku 1948, aby byl na počátku roku následujícího nuceně vtělen do Hudebních rozhledů.

blíže viz: Dorůžka, Lubomír: Panoráma, paměti, Torst 2005
a katalog výstavy Zabte ho, je to kritik na těchto stránkách.

Jazz 1/47 (8,8 MB)
Jazz 2/47 (8,2 MB)
Jazz 3/47 (7,4 MB)
Jazz 4/47 (8,6 MB)
Jazz 5/47 (9,6 MB)
Jazz 1/48 (9,6 MB)
Jazz 2/48 (8,2 MB)
Jazz 3/48 (9 MB)
Jazz 4/48 (9,2 MB)
Jazz 5/48 (9,5 MB)
Jazz 6–7/48 (9,4 MB)
Jazz 8/48 (4,8 MB)
Jazz 9–10/48 (6,9 MB)